6.1.5. Fyzika - 8. ROČNÍK

ŠKOLNÍ VÝSTUP
Žák :
- rozliší fyzikální veličinu od fyzikální jednotky
- k dané fyzikální jednotce správně přiřadí fyzikální veličinu a naopak
- uvede příklady fyzikálních veličin doplňkových a odvozených
- uvede příklady jiných fyzikálních jednotek
- převede jednotky délky, obsahu, objemu, hmotnosti, hustoty, rychlosti
- uvede hlavní jednotku práce (Joule) a výkonu (Watt), uvede některé jejich díly a násobky
- vyjádří práci, resp. výkon při dané jednotce jinou jednotkou, při řešení problémů a úloh používá vztahy: W = F : S , P = W / t
- objasní souvislost mezi konáním práce a pohybovou, resp. polohovou energii tělesa
- při řešení problémů a úloh užívá vztah pro výpočet polohové gravitační energie tělesa: Ep = m . g . h
- v konkrétních příkladech "na pohyb tělesa v gravitačním poli Země" určí, kdy dojde k poklesu (vzrůstu) polohové (pohybové) energie tělesa
- charakterizuje vnitřní energii tělesa jako celkovou polohovou a pohybovou energii jeho částic
- v konkrétních problémových úlohách určí, jak se mění vnitřní energie tělesa při konání práce a při tepelné výměně
- rozpozná v přírodě i v praktickém životě některé formy tepelné výměny (vedením, tepelným zářením)
- určí množství přijatého či odevzdaného tepla tělesem (při stálém skupenství) ze znalosti hmotnosti a změny teploty tělesa a měrné tepelné kapacity
- vyhledá v tabulkách měrné tepelné kapacity vybraných látek
- rozpozná základní skupenské poměry (tání, tuhnutí, zkapalnění, vypařování, sublimace, desublimace, var) ve svém okolí i v přírodě
- vyhledá skupenské teplo tání tělesa
- vymezí hlavní faktory, na nichž závisí rychlost vypařování kapaliny a teplota varu kapaliny
- vymezí podmínky, za nichž nastává zkapalnění vodní páry ve vzduchu
- uvede vlastnosti, kterými se voda liší od ostatních kapalin
- uvede hlavní jednotku elektrického náboje, některé její díly,
- objasní podstatu Coulombova zákona
- rozhodne (na základě znalostí druhu náboje), zda se budou dvě tělesa elektricky přitahovat či odpuzovat
- rozhodne (ze znalosti počtu protonů a elektronů v částici), kdy se jedná o kladný, záporný iont a kdy o neutrální atom
- ověří, zda na těleso působí elektrická síla a zda v daném místě existuje elektrické pole
- rozliší pokusem vodič a izolant
- objasní podstatu elektrostatické indukce
- uvede, ve kterých případech hovoříme o polarizaci izolantu
- popíše elektrické pole pomocí siločar
- charakterizuje stejnorodé elektrické pole
- uvede, jak se chová částice se záporným (kladným) elektrickým nábojem ve stejnosměrném elektrickém
- uvede hlavní jednotku napětí, některé její díly a násobky
- vyjádří napětí při dané jednotce jinou jednotkou napětí
- změří stejnosměrné napětí elektrického obvodu
- uvede hlavní jednotku kapacity, některé její díly a násobky
- ověří pokusem podmínky průchodu elektrického proudu obvodem
- stanoví nezbytné podmínky vzniku elektrického proudu v obvodu
- charakterizuje vedení elektrického proudu v kovech (jako usměrněný pohyb volných elektronů)
- uvede hlavní jednotku elektrického proudu, některé její díly a násobky, vyjádří proud při dané jednotce jinou jednotkou proudu
- změří elektrický proud ampérmetrem, zapíše číselnou hodnotu a jednotku
- uvede příklady zdrojů elektrického napětí
- určí směr elektrického proudu v elektrické obvodu
- objasní Ohmův zákon
- uvede hlavní jednotku elektrického odporu, některé její násobky
- vyjádří odpor při dané jednotce jinou jednotkou odporu
- při řešení konkrétních úloh použije vztah: R = U / I
- při řešení konkrétních problémových úloh použije poznatek, že odpor vodiče se zvětšuje se zvětšující se délkou a teplotou vodiče, zmenšuje se zvětšujícím se obsahem jeho průřezu a souvisí s druhem materiálu vodiče
- porovná celkový odpor při paralelním, sériovém zapojení odporů
- objasní princip rezistoru s plynule proměnným odporem
- vysvětlí funkci pojistky v elektrickém obvodu
- při řešení konkrétních úloh použije vztahy pro elektrickou práci a výkon: P = U . I, W = U . I . t
- ověří tepelné účinky elektrického proudu
- uvede příklady periodických dějů z praxe a přírody a správně k nim určí periodu
- vysvětlí pojmy: frekvence, perioda
- rozliší tón a hluk
- v konkrétních úlohách aplikuje poznatek, že výška tónu je tím větší čím větší je jeho kmitočet
- uvede některé možnosti zmenšování škodlivých vlivů nadměrně hlasitého zvuku na člověka
- uvede zdroje zvuku ve svém okolí, odůvodní, proč je přítomnost látkového prostředí, nezbytnou podmínkou pro šíření zvuku
- objasní odraz zvuku, jako odraz zvukového rozruchu od překážky a vysvětlí vznik ozvěny
- v konkrétních problémových úlohách využije poznatek, že rychlost zvuku závisí na prostředí, v němž se zvuk šíří


UČIVO

Fyzikální veličiny a jednotky

Práce, energie
Mechanická práce, výkon
Pevná kladka
Pohybová energie
Polohová energie
Přeměna pohybové a polohové energie (zákon zachování energie)

Vnitřní energie, Teplo
Vnitřní energie tělesa
Změna energie při konání práce a při tepelné výměně
Měrná tepelná kapacita
Teplo, teplota

Změna skupenství
Tání a tuhnutí
Vypařování a zkapalnění
Var
Sublimace a desublimace
Anomálie vody

Elektrický náboj, elektrické pole
Elektroskop
Jednotka el. náboje
Coulombův zákon
Elektrostatická indukce
Polarizace izolantu
Stejnorodé el. pole

Elektrický proud
Elektrické napětí
Elektrický proud
Měření elektrického napětí
Měření elektrického proudu
Zdroje el. napětí
Ohmův zákon
Elektrický odpor vodiče
Rezistor
Tepelné účinky el. proudu
Elektrická práce
Elektrický výkon a příkon

Zvukové jevy
Periodické děje
Kmitavý pohyb
Zvuk
Zdroje zvuku
Zvukový rozruch
Šíření zvuku
Tón, výška, kmitočet
Hlasitost
Odraz zvuku